Prolog
Štíhlý, mladičký čaroděj procházel vesnicí a mířil k domu svého mistra, přičemž se velice těšil, až si bude moct přečíst svitek, který právě přivezl Cohen.
Byl mladý a neměl příliš tmavou pásku, která by označovala vysoký stupeň jeho magických schopností, ale i tak ho všichni uctivě zdravili nebo mu pokývli na pozdrav, majíce na paměti, že jednou z něj bude mistr čaroděj. Obvykle odpovídal, ale dnes už se zdržel, takže jim povětšinou věnoval jen letmé kývnutí.
„Palinéé!!“ zavolal drobný chlapeček, vytrhl ruku své matce a utíkal ke staršímu chlapci.
„Chiki,“ usmál se a zvedl kloučka do náruče. Vydal se s ním zpátky k ženě, která trpělivě čekala a snažila se přerovnat nákup v proutěném košíčku, který jí visel přes ruku.
„Copak se děje?“
„Jak jsi mě učil ulovit rybu, já teď jednu chytil úplně sám!“ zářil Chiki.
„Vážně? To jsi moc šikovný,“ pochválil ho a vrátil ho matce, která úsměvem a drobnou úklonou hlavy poděkovala a zase chytila synovu ruku.
Čaroděj se usmál a pohladil chlapce po hlavě.
„Přijď večer, Chiki, teď nemám čas.“
„Vracíš se od kupců?“ kývla Salera ke svitku v brašně, kterou měl přehozenou přes rameno.
„Ano, od Cohena, přivezl mi nový rukopis o Delialových cestách.“
„Já tam před chvílí také byla, Martias zase vyprávěl, jaké to je ve městě úžasné,“ usmála se.
„Tak to chápu, proč je Chiki tak nadšený,“ zasmál se Palin, rozloučil se s nimi a pokračoval v cestě domů.
:-]
(Liritar, 14. 8. 2009 15:31)